Anna Marešová

Pokaždé, když jsem na Výtoni, koukám na Železniční most s radostí, že se v této oblasti sešlo několik staveb a zákoutí, které k sobě náramně pasují a dělají tuto část Prahy tak charakteristickou. Jen mi bylo vždycky líto, že ho nechávají tak chátrat. Teď už to není lítost, ale obava z výsledku, který může nastat.
Jsem zcela proti jeho zbourání a nahrazení novým projektem, který necitlivě zasahuje do této části Prahy. Nejsem zpátečnická, mám ráda pokroky, ale co mě dokáže vždy rozčílit, je agresivní a necitlivý zásah do něčeho, co funguje. Což se bohužel v Praze děje často. A tohle je ten případ. Zároveň mám tušení, že nový most bude finančně ještě nákladnější než jeho citlivá revitalizace, která by ve výsledku měla nepochybně větší hodnotu.
Nebourat, citlivě opravit a modernizovat. Zachovat ráz, který tvoří most spolu s náplavkou a Vyšehradem. Když se pod ním projedete večer na kajaku, pochopíte. Nádherná atmosféra, kterou jinde v Praze nezažijete.